Leden 2014

Typography... typography everywhere!

31. ledna 2014 v 12:16 | vOrel´s |  Randomly beautiful
Shut up and love fonts!

http://bluefaqs.com/2010/05/60-amazing-typography-based-posters/

Vysvědčení? No stress...

30. ledna 2014 v 19:45 | vOrel´s |  Laughing lungs out
Však to znáte, někteří profesoři dovedou být pěkní hajzlové...


Jak jsem se naučila být rychlá

30. ledna 2014 v 10:10 | vOrel´s |  Blah blah blah
Aneb všechno chce čas a hlavně chce to (trochu) chtít…

Pamatuju si časy, kdy jsem seděla u stolu s tužkou v ruce. Trvalo nejméně dvě hodiny, než jsem něco vytvořila a stejně to bylo úděsné. Jistě - na můj věk ani ne, ale dneska vám o tom nic lepšího neřeknu. Lidé si vždycky myslí, že se musíte narodit s nějakým talentem nebo tak, abyste mohli něco dělat. Tedy především pokud jde o umění. Ale ten kdo viděl moje kresby z útlého dětství, asi chápal, že žádný Picasso z nebe nespadl. Kromě něho samotného, ale ten se taky se štětcem v ruce nenarodil.

Kdepak, všechno co jsem dělala, bylo polovičaté a dneska se mi to už dávno nelíbí. Jedno jestli kresby nebo můj fantasy román. Všechno z té doby bylo nutné předělat nebo vyhodit… Naštěstí se to zlepšilo. Za nějakou dobu - a to je právě ono - jsem se hodně zlepšila. Takže nejde o nějaký talent, jde o to vytrvat a nic víc. A nemusíte ani kdejak dřít, prostě jen mít něco rád. Ale jak jsem se zlepšovala, má mysl paradoxně viděla jeden úporný nedostatek a tím byl čas.

Z nějakého neznámého důvodu byli všichni rychlejší než já. Kresba mi trvala víkend, jiným dvě hodiny a byla lepší než ta moje. No řekněte, to člověka nutně trochu topí v zoufalství, vzhledem k tomu jaká je doba. Připadáte si zbytečně a tak nějak pomale, zaostale. Trvalo to tak dlouho, že jsem si na to zvykla. Několik let jsem trávila dlouhé hodiny snahou o jedno jediné dílo. A pak se to nějak zlomilo.

Ve chvíli, kdy už jsem nedoufala, že se může něco změnit a dokonce jsem začala své umělecké sklony považovat za mrtvé nebo pomalu umírající, se mě náhle dotkl stín, záchvěv jakéhosi ponětí o tom, že se něco změnilo. S nástupem na novou školu už jsem neměla tolik času na umění. Trpěla jsem a snažila se vmačkávat tvorbu do omezených chvilek volna. Začala jsem dělat na zakázku. A najednou jsem si po roce a půl uvědomila zvláštní věc - že jsem zrychlila.

To máte tak

30. ledna 2014 v 0:21 | vOrel´s |  Adventures of my life
Vzpomínám, jak jsem tenkrát psala ten článek o designech literárních blogů... Sice mě někteří chtěl umlátit košťaty, ale do měsíce mělo několik blogů nový design. - Poučení? Stačí vytrvat a svět je krásnější.

Ed Sheeran & Passenger - No Diggity vs. Thrift Shop (Kygo Remix)

29. ledna 2014 v 21:20 | vOrel´s |  Listen to music
Hey Mr. DJ - put the record on:
Ed Sheeran & Passenger - No Diggity vs. Thrift Shop (Kygo Remix)

Let´s just chill - perfectly chill... with perfect music...



Katy B - Louder

29. ledna 2014 v 21:16 | vOrel´s |  Listen to music
Old cool stuff:
Katy B - Louder

No není to fajná metafora? Někdo prostě ujíždí na muzice...


Ježiš!

29. ledna 2014 v 20:49 | vOrel´s |  Laughing lungs out
Aneb jak se můj spolužák rozhodl mě zabít facebookem...


Just realize

27. ledna 2014 v 19:46 | vOrel´s |  I made this shit
WHO - works everytime...




M.I.A. - Bad Girls

27. ledna 2014 v 17:49 | vOrel´s |  Listen to music
Old stuff - let´s chill:
M.I.A. - Bad Girls

Nějak se mi po nějaké době zalíbilo něco tohodle žánru - tak je to M.I.A., že.


Dabingová zabijačka

26. ledna 2014 v 9:39 | vOrel´s |  Blah blah blah
Pokud je nějaká věc, na kterou narážím dnes a denně a která mě začíná poněkud unavovat, štvát, nudit a kdo ví co, pak jsou to všeoblíbené pindy na téma filmový dabing.

Když jsem nedávno četla překlad amerického článku "Jak být Čechem", lehce jsem se ušklíbala (co bychom asi napsali my na "Jak být Američanem"), ale dneska si říkám, že místo položky "mějte titul", tam mělo být "pořád si stěžujte". Vážně, stěžování je nejlepší česká disciplín všech dob.

A na jednu stranu, proč ne - člověk by řekl, že stěžováním si vyjadřuju nesouhlas s danou situací. Tím pádem lidé, co si pořád stěžují a mají pocit, že je něco špatně, musí být zákonitě i ti, kteří s tím neustále něco dělají a přetváří tak náš svět v lepší a krásnější, mění tak sami sebe v lepší… Jistě. Vynechám-li to, že lidé se prostě nedokážou dost efektivně změnit během svého života k lepšímu, Češi si stěžují jenom proto, by pak mohli v klídku sedět doma u televize a neřešit nic.

Zhruba stejně tak to dopadá s dabingem. Ale vážně, nenudí vás to? (Pokud to teda nejste vy, kdo si stěžuje.) Na všech diskuzích naskrz internetem se to opakuje jako nějaká odporná nakažlivá choroba. Ale fajn - já nejsem proti tomu mít filmy bez dabingu. Jsou země, kde to tak funguje. Jenže v těhle zemích umí všichni anglicky na úrovni native speaker. Až na tom budou tak dobře i Češi, tak prosím… Ale s titulky, natož bez nich, se u televize prostě nedají jíst brambůrky tak, byste se každých pět minut nemuseli natahovat po ovladači a přetáčet to, co jste nestihli, nebo neslyšeli. Nehledě na to, že kdybych měla - aktuální situace - sledovat Sherlocka výhradně v originále, nerozumím Cumberbatchovi půlku dialogu a nebude to problém jen těch pár neznámých slovíček.

Kdo zas?

25. ledna 2014 v 9:46 | vOrel´s |  Adventures of my life
Někdy přemýšlím, k čemu ty profilovky na FB jsou - podle těch fotek nepoznám víc jak polovinu lidí...

Paloma Faith - Do You Want The Truth Or Something Beautiful?

24. ledna 2014 v 21:19 | vOrel´s |  Listen to music
Poetic flashback:
Paloma Faith - Do You Want The Truth Or Something Beautiful?

Paloma Faith je skvělá pořád, první stejnojmenné album bylo ale ohromné.


Čekáme Dál

23. ledna 2014 v 17:10 | vOrel´s |  Adventures of my life
Český dráhy mají i nějaké to plus - nic mi tak spolehlivě nedodá inspiraci jako jízda vlakem.

MØ - Waste of Time

23. ledna 2014 v 17:08 | vOrel´s |  Listen to music
Wanna something special?:
MØ - Waste of Time

Non-mainstream and gooood :)



Trust me - I wanted to be a doctor

21. ledna 2014 v 20:04 | vOrel´s |  Blah blah blah
Jen otvírám az avírám facebook. Každá dobrá zpráva se jakoby rozplyne a do večera zase ležíte s hlavou těžkou jako kladivo Miley C. Je něco, co mě nutí žít zoufalství. Když na vás delší dobu něco tlačí, začne vás to ohýbat. Je to křeč. Ničí vás a něco vás pronásleduje... A ti kolejní kreténi vás nenechají ani vyspat! Opravdu, mohl by i něko vysvětlit, proč musím nahlas mezi dveřma s někým kecat ve dvě ráno? Co mají doprdele všichni s tím, že neumí používat kliku???

Čop čop, madafaka...

I když se bojíte, tentokrát byste v TARDIS odletěli, protože chcete prostě pryč. Pryč z díry a pryč od hrůz a další čtyřky. Každý neúspěch vás demotivuje natolik, že máte dojem, že už nad daným problémem nikdy nezvítězíte. Což vás paralizuje natolik, že tak stane a vy to víte a stejně s tím nic neuděláte.

Tentokrát mi nepomáhá říkat si, že se to nějak zvládne.

Lidi si vždycky stěžují, když mají druzí špatnou náladu a vypadají jako že melou pořád to samé štiplavé dokola. Ale dokud to ze sebe nějak nevykopete, není šance nechat to odejít. Co samo odejde, brzo se vrátí - to se nebojte. Já jen doufám, že to odkopu někam pryč co nejdřív. Protože je to příliš nepříjemné a matoucí a věřte mi - bolí to.

Parents

21. ledna 2014 v 19:40 | vOrel´s |  Adventures of my life
...killing your good mood and dreams since you´re born.

Katy B - Crying for No Reason

20. ledna 2014 v 19:51 | vOrel´s |  Listen to music
Still new and not well known anyway:
Katy B - Crying for No Reason

Tématická. Jedna z mála písní, kde se mi příjde naprosto strhující její konec...


Ale samozřejmě - je to Katy B(ritka) a nádherný videoklip jako vždy.

Příliš draho

20. ledna 2014 v 19:35 | vOrel´s |  Philosopher's stone
Jestli něco chcete, musíte pro to něco udělat. Dneska ovšem nejen to - dneska musíte řvát, plazit se na kolenou, bojovat do poslední kapky krve, hledat všude, doufat, věřit, nepřestávat... A pokud z vás nestihnou sedřít všechno maso, dokážete to.

Já už nechci

20. ledna 2014 v 19:33 | vOrel´s |  Blah blah blah
Seděla jsem u počítače - unavená. Jsem unavená a vím, že jakmile se začnu učit, stejně si nezapamatuju jediné slovo. Jen mlha plná nepochopitelných slov v hlavě. Chtěla bych tak moc skončit, ale vím, že jakmile to udělám, budu mít slabých 14 dní na to, abych se dala dohromady, a začne další semestr. A já už cítím, já vím, že je to k ničemu.

Cítím to nezměrné zoufalství a nenávist ke škole. Máme tu fajn lidi, tahle škola se studuje líp, protože víte, že vám tu nikdo nepodrazí nohy, není tu žádný festovní idiot. Ale k čemu to je? Pořád čekám - pořád čekám na nějaký zázrak. Nějaký náznak, že můj život jen neplyne dál. Že někam mířím. Nějaký náznak, že mi tahle škola něco dává. Ale jediné co z ní mám je možná pot a za ním slzy.

Nic - ani jediný nádech pocitu, že budu mít práci, že… Nemám partnera, řekněme si to na rovinu - nemám ani partnera, nemám ani přítele, nemám ani kamaráda z dětství, který by si mě plánoval vzít. Jsem sama. Tahle škola mi nedává dle mého názoru nic, co by se dalo využít mimo vědeckou sféru. No jistě - jsem nápaditý člověk a něco bych našla hned. Ale kam s tím proboha máte jít? Kde vás zaměstnají? Já bych mohla vymýšlet příručky pro blbé na výuku biologie, ale kde vás s tím zaměstnají? To je těžký, když si každej nakladatel myslí, že u něj budou pracovat lidi s vysokou školou na českej jazyk…

Takže dvě základní věci - práci a rodinu - nemám. A v dohledné době nejspíš mít nebudu a můj pesimismus se prohlubuje s každou zprávou z televize.

Aůůůů

18. ledna 2014 v 22:09 | vOrel´s |  Adventures of my life
Čím více je zatížena mysl pracovní, tím více ožívá mysl kreativní. - Učte se měsíc na zkoušky a budete mít tolik námětů a chuti psát povídky, že se z toho poserete...